mia~anne

gimme some love

do háje,

zase ? ptáš se zase

hlubinami tvých nejtemnějších snů, sám

se brodíš

vrháš se zpět

ale lepší kdybys zůstal stát

ztrácíš hlavu, kudy ? ptáš se

a já neodpovídám, nikdo tu není, nic tu není

svět se mění

nech své srdce ať tě vede

odkud se vracíme, kam ?

nejdeme v kruzích, ale ve spirálách se točíme

až se z toho točí hlava

zase ty stejný situace, zase ty stejný chyby

pořád dokola, neponaučitelný

zamilovaný

/// / 16. 5. 2014

'v Izraeli viděli mořský panny a rusalky svádějící potulné pocestné'

/// //// / 5. 1. 2017

nad ránem vracíš se domů
vlasy spletené
rty rudé
opilá životem
koketuješ s pánem v černém plášti
osvětleni pouliční lampou
se vaše stíny protahují

nad ránem vracíš se domů
rty rudé
smáčíš v červeném víně
životem sama na chodníku bloudíš
na čáry nešlapeš
obličej schováváš do dlaní
vymýšlíš si vlastní pravidla hry
abys je mohla porušovat

nad ránem vracíš se domů
bouchnutím domovních dveří trháš tmu na kusy
sebe taky
uleháš do postele
a rty si maluješ rudě

nad ránem vracíš se domů
očima přejíždíš domovní dveře
kde budeš dnes spát ?
s okolním světem komunikuješ prostřednictvím svůdných pohledů
a rty ti zbarvuje červené víno

vracíš se
a v ten okamžik
neexistuje nic důležitejšího než vlastní život

a znovu se nad ránem vracíš domů
s každým nádechem zkracuje se ti život
krev proudí
do Vltavy se vrháš
zavíráš oči

a domů nevracíš se sama

láska

1+1 = 2

není slyšet slova
už ani krok
jme mořské panny
plaveme v medu
s těžkostí, ale sladce

olízni se

pohled z očí do očí
a smysl v nesmyslu
se odráží

donekonečna

tady bydlim

najdi mě

sigeder denašeha le ruvestar, sar olestar, so sal sikhado

haunt me

existence

odkládá svůj šat
a nahá svádí tě pohledem
v nedohlednu bouřící moře
slyšíš ?
nevrhá se mu vstříc
jen si smáčí nohy v řece
pohodlně
a přece
zaposloucháš li se do jejího tepu srdce
uslyšíš ozvěnu
rozbouřených mořských útesů
vlny tříštící se o skály
v dáli
je tak jednoduché jen pozorovat rybky v řece
stát se jednou z nich a plavat si, plout po proudu
a proti proudu
do vlasů jí padá večerní rosa
života boj, přijde až za svítání
odchází bosa, cestu zná
každým krokem blíže
a s každým dalším dále
jen jestli bude ještě svítat ?
a v jejích očích, leskne se touha

recept: vejce ne

tuk stéká po rtech
ještě trochu masíčka
kočičí chcanky?
pod špínou zaschlá špína
spíme spolu v jogurtových provinciích
když zavřu oči, nevidim tě

'dont lick my face'
'dont tell the true'
'you evil child'

condicio inhumana

z trhliny v zemi vdechuješ dým
vavřinec se rozkládá v ústech
dej mi najíst
řeknu ti co tě čeká
zvracíš do záchoda
v hlavě zmatek
'na úrovni' vzpomeneš si a narovnáš si záda
hlava zahalená šátkem
vím, že ty to víš

s ránem rodíš se do nového těla
a další avokádo rituálně umírá
jsi bohyně

mléko venku teče proudem
a země už nedokáže pojmout tu řeku
co vyvěrá na betonovym něměstí
2000 a něco prej

máma říkala, že to se někdy stává

na cestě za pravdou

tu noc celý vesmír se spojil

na jejím záhonku vykvetla rudá růže

udělat krok do neznáma a zahodit vše co mám

abych pak mohla litovat

svět je ale na mé straně

a bohové taky

udělat krok do neznáma, zbavit se rozumu a jít cestou kam mě srdce táhne

udělat krok do neznáma, zakopnout a spadnout

krev je rudá, jako ta růže

život končí tam kde začíná smrt

koketuji s blížící se smrtí
jdu vstříc potemnělým stínům

umírám a za okny svítí slunce //za mraky
koukáš mi do očí, dotýkáš se mé ruky
netušíš
prázdná krabička zanexu pod postelí
polibky motáš mi hlavu
hučení v uších přehlušuje tvá slova i ruch z ulice

ještě chvíli se odhodlávám
a pak vykročím