compromise
rozkládám se
v kusy tvých těl
skládám tě
sebou
nerozumíš ?
to protože nedáváš pozor
svou pozornost věnuješ všemu jinému
a po nocích mě voláš
když toužíš po splynutí
dvou těl
a jejich kusů
někteří psychopati se již od dětství vyznačují trvalou ztrátou potřeby LÁSKU. nejsou schopni LÁSKU přijímat ani dávat
l á s k a
b ů h j e l á s k a
b ů h j e l á s k a
obrázky z internetu ahoj
dnes večer a každý další
odemykáš domovní dveře, nebylo zamknuto. v ruce
igelitku plnou jídla zabaleného v plastu, jablíčko s kometou a
spoustu tofu. v hlavě už přemýšlíš co bude k večeři, snad stir fry
nebo bramborový salát co zbyl ještě od vánoc v lednici ? lednice plná
jídla, nezvykle. k Vánocům jsi dostal kuchyňské nože. procházíš se po
pokoji sem a tam. lehce zmateně, cítíš ten pach krve ? v práci kolegyně
nabídla ti sklenku vína a tys zdvořile odmítnul. já bych neodmítla. červené
víno pro mou krev, která ještě stále vytéká a vsakuje se do bílých peřin. už
jen po kapkách, co noha nohu mine. rozsvítíš světlo a jdeš dál, sundáváš si
boty a kabát pověsíš na ten můj. ještě ponožky a není moc pozdě ? místo salátu
rozhodneš se pro hovězí. masíčko na pánvi prská a syčí. asi necítíš. zapálíš si
cigaretu a jdeš spát. za pár dní se začne moje tělo rozkládat.
boha hledej v sobě
až na vrchol
šedá hraje všemi barvami
kdy zavřeš oči
levá ruka pod hlavou mou a pravicí mě objímáš
mládě v krajině ze zbytků těl
už víš
o co tady jde ?
gimme some love
do háje,
zase ? ptáš se zase
hlubinami tvých nejtemnějších snů, sám
se brodíš
vrháš se zpět
ale lepší kdybys zůstal stát
ztrácíš hlavu, kudy ? ptáš se
a já neodpovídám, nikdo tu není, nic tu není
svět se mění
nech své srdce ať tě vede
odkud se vracíme, kam ?
nejdeme v kruzích, ale ve spirálách se točíme
až se z toho točí hlava
zase ty stejný situace, zase ty stejný chyby
pořád dokola, neponaučitelný
zamilovaný
/// / 16. 5. 2014
'v Izraeli viděli mořský panny a rusalky svádějící potulné pocestné'
/// //// / 5. 1. 2017
nocí opilá
nad ránem vracíš se domů
vlasy spletené
rty rudé
opilá životem
koketuješ s pánem v černém plášti
osvětleni pouliční lampou
se vaše stíny protahují
nad ránem vracíš se domů
rty rudé
smáčíš v červeném víně
životem sama na chodníku bloudíš
na čáry nešlapeš
obličej schováváš do dlaní
vymýšlíš si vlastní pravidla hry
abys je mohla porušovat
nad ránem vracíš se domů
bouchnutím domovních dveří trháš tmu na kusy
sebe taky
uleháš do postele
a rty si maluješ rudě
nad ránem vracíš se domů
očima přejíždíš domovní dveře
kde budeš dnes spát ?
s okolním světem komunikuješ prostřednictvím svůdných pohledů
a rty ti zbarvuje červené víno
vracíš se
a v ten okamžik
neexistuje nic důležitejšího než vlastní život
a znovu se nad ránem vracíš domů
s každým nádechem zkracuje se ti život
krev proudí
do Vltavy se vrháš
zavíráš oči
a domů nevracíš se sama
vlasy spletené
rty rudé
opilá životem
koketuješ s pánem v černém plášti
osvětleni pouliční lampou
se vaše stíny protahují
nad ránem vracíš se domů
rty rudé
smáčíš v červeném víně
životem sama na chodníku bloudíš
na čáry nešlapeš
obličej schováváš do dlaní
vymýšlíš si vlastní pravidla hry
abys je mohla porušovat
nad ránem vracíš se domů
bouchnutím domovních dveří trháš tmu na kusy
sebe taky
uleháš do postele
a rty si maluješ rudě
nad ránem vracíš se domů
očima přejíždíš domovní dveře
kde budeš dnes spát ?
s okolním světem komunikuješ prostřednictvím svůdných pohledů
a rty ti zbarvuje červené víno
vracíš se
a v ten okamžik
neexistuje nic důležitejšího než vlastní život
a znovu se nad ránem vracíš domů
s každým nádechem zkracuje se ti život
krev proudí
do Vltavy se vrháš
zavíráš oči
a domů nevracíš se sama
1+1 = 2
není slyšet slova
už ani krok
jme mořské panny
plaveme v medu
s těžkostí, ale sladce
olízni se
pohled z očí do očí
a smysl v nesmyslu
se odráží
donekonečna
už ani krok
jme mořské panny
plaveme v medu
s těžkostí, ale sladce
olízni se
pohled z očí do očí
a smysl v nesmyslu
se odráží
donekonečna
tady bydlim
najdi mě
sigeder denašeha le ruvestar, sar olestar, so sal sikhado
existence
odkládá svůj šat
a nahá svádí tě pohledem
v nedohlednu bouřící moře
slyšíš ?
nevrhá se mu vstříc
jen si smáčí nohy v řece
pohodlně
a přece
zaposloucháš li se do jejího tepu srdce
uslyšíš ozvěnu
rozbouřených mořských útesů
vlny tříštící se o skály
v dáli
je tak jednoduché jen pozorovat rybky v řece
stát se jednou z nich a plavat si, plout po proudu
a proti proudu
do vlasů jí padá večerní rosa
života boj, přijde až za svítání
odchází bosa, cestu zná
každým krokem blíže
a s každým dalším dále
jen jestli bude ještě svítat ?
a v jejích očích, leskne se touha
a nahá svádí tě pohledem
v nedohlednu bouřící moře
slyšíš ?
nevrhá se mu vstříc
jen si smáčí nohy v řece
pohodlně
a přece
zaposloucháš li se do jejího tepu srdce
uslyšíš ozvěnu
rozbouřených mořských útesů
vlny tříštící se o skály
v dáli
je tak jednoduché jen pozorovat rybky v řece
stát se jednou z nich a plavat si, plout po proudu
a proti proudu
do vlasů jí padá večerní rosa
života boj, přijde až za svítání
odchází bosa, cestu zná
každým krokem blíže
a s každým dalším dále
jen jestli bude ještě svítat ?
a v jejích očích, leskne se touha
recept: vejce ne
tuk stéká po rtech
ještě trochu masíčka
kočičí chcanky?
pod špínou zaschlá špína
spíme spolu v jogurtových provinciích
když zavřu oči, nevidim tě
'dont lick my face'
'dont tell the true'
'you evil child'
condicio inhumana
z trhliny v zemi vdechuješ dým
vavřinec se rozkládá v ústech
dej mi najíst
řeknu ti co tě čeká
zvracíš do záchoda
v hlavě zmatek
'na úrovni' vzpomeneš si a narovnáš si záda
hlava zahalená šátkem
vím, že ty to víš
s ránem rodíš se do nového těla
a další avokádo rituálně umírá
jsi bohyně
mléko venku teče proudem
a země už nedokáže pojmout tu řeku
co vyvěrá na betonovym něměstí
2000 a něco prej
máma říkala, že to se někdy stává
ještě trochu masíčka
kočičí chcanky?
pod špínou zaschlá špína
spíme spolu v jogurtových provinciích
když zavřu oči, nevidim tě
'dont lick my face'
'dont tell the true'
'you evil child'
condicio inhumana
z trhliny v zemi vdechuješ dým
vavřinec se rozkládá v ústech
dej mi najíst
řeknu ti co tě čeká
zvracíš do záchoda
v hlavě zmatek
'na úrovni' vzpomeneš si a narovnáš si záda
hlava zahalená šátkem
vím, že ty to víš
s ránem rodíš se do nového těla
a další avokádo rituálně umírá
jsi bohyně
mléko venku teče proudem
a země už nedokáže pojmout tu řeku
co vyvěrá na betonovym něměstí
2000 a něco prej
máma říkala, že to se někdy stává
na cestě za pravdou
tu noc celý vesmír se spojil
na jejím záhonku vykvetla rudá růže
udělat krok do neznáma a zahodit vše co mám
abych pak mohla litovat
svět je ale na mé straně
a bohové taky
udělat krok do neznáma, zbavit se rozumu a jít cestou kam mě srdce táhne
udělat krok do neznáma, zakopnout a spadnout
krev je rudá, jako ta růže
život končí tam kde začíná smrt
koketuji s blížící se smrtí
jdu vstříc potemnělým stínům
umírám a za okny svítí slunce //za mraky
koukáš mi do očí, dotýkáš se mé ruky
netušíš
prázdná krabička zanexu pod postelí
polibky motáš mi hlavu
hučení v uších přehlušuje tvá slova i ruch z ulice
ještě chvíli se odhodlávám
a pak vykročím
jdu vstříc potemnělým stínům
umírám a za okny svítí slunce //za mraky
koukáš mi do očí, dotýkáš se mé ruky
netušíš
prázdná krabička zanexu pod postelí
polibky motáš mi hlavu
hučení v uších přehlušuje tvá slova i ruch z ulice
ještě chvíli se odhodlávám
a pak vykročím
Subscribe to:
Posts (Atom)