nocí opilá

nad ránem vracíš se domů
vlasy spletené
rty rudé
opilá životem
koketuješ s pánem v černém plášti
osvětleni pouliční lampou
se vaše stíny protahují

nad ránem vracíš se domů
rty rudé
smáčíš v červeném víně
životem sama na chodníku bloudíš
na čáry nešlapeš
obličej schováváš do dlaní
vymýšlíš si vlastní pravidla hry
abys je mohla porušovat

nad ránem vracíš se domů
bouchnutím domovních dveří trháš tmu na kusy
sebe taky
uleháš do postele
a rty si maluješ rudě

nad ránem vracíš se domů
očima přejíždíš domovní dveře
kde budeš dnes spát ?
s okolním světem komunikuješ prostřednictvím svůdných pohledů
a rty ti zbarvuje červené víno

vracíš se
a v ten okamžik
neexistuje nic důležitejšího než vlastní život

a znovu se nad ránem vracíš domů
s každým nádechem zkracuje se ti život
krev proudí
do Vltavy se vrháš
zavíráš oči


a domů nevracíš se sama

láska


1+1 = 2

není slyšet slova
už ani krok
jme mořské panny
plaveme v medu
s těžkostí, ale sladce

olízni se

pohled z očí do očí
a smysl v nesmyslu
se odráží

donekonečna



tady bydlim
najdi mě

sigeder denašeha le ruvestar, sar olestar, so sal sikhado